Blog, Strana 2

Bažiny a močály měly ve východoslovanských lidových představách pověst nebezpečných a „nečistých“ míst. Ještě středověké prameny dokládají, že byly spojovány s nadpřirozenými silami – Novgorodská kormčaja ze 13. století například zmiňuje obětování „běsům, bažinám a studnám“. Nejde však o přímý doklad existence postavy jménem Bolotnik, pouze o starší představu močálu jako místa spojeného s nadpřirozenem. Samotný bolotnik, болотник či болотяник je v pozdějších etnografických záznamech popisován jako duch nebo „hospodář“ močálu. V některých oblastech byl chápán jako samostatná bytost, jinde sp...

Zapomeň na dobrosrdečného zeleného mužíčka sedícího na vrbě. Vodník patřil v českých lidových pověstech mezi nebezpečné vodní démony a vyprávění o něm byla rozšířená napříč českými zeměmi. Jeho domovem byly řeky, rybníky, hluboké tůně a místa v okolí mlýnů. Voda byla jeho prostředím a právě v ní měl být podle pověstí nejsilnější. Lidé mu připisovali škodolibost a mstivost, přesto nemusel být nepřátelský ke každému. V některých vyprávěních udržoval dobré vztahy například s mlynáři nebo lidmi žijícími v těsné blízkosti vody. Ani jeho vzhled nebyl vždy stejný. V českých tradicích se často obj...

Znáte ten pocit, když se v noci zvedne prudký vítr a vy v jeho kvílení slyšíte víc než jen pohyb vzduchu? Naši předci v takových chvílích raději zavírali okenice a neodvažovali se pohlédnout k nebi. Věřili totiž, že nad jejich hlavami právě projíždí Divoký hon. Jezdci v mlze Divoký hon (nebo také Štvanice) je jednou z nejstarších a nejrozšířenějších evropských legend. Od Skandinávie přes Německo až po naše země se tradují příběhy o skupině přízračných lovců, kteří se za bouřlivých nocí řítí krajinou. V čele tohoto běsnění často stával sám bůh Odin na svém osminohém koni, jindy to byl prokle...

Představa člověka, který na sebe dokáže vzít podobu vlka, je v Evropě doložena po staletí. Neexistoval však jeden jediný „původní vlkodlak“. Podoba těchto pověstí se měnila podle země, období i místních představ o magii, smrti a nebezpečných silách. Také vlkodlak patří do českého lidového folkloru, i když se zde jeho příběhy nevyskytovaly tak často jako například v Polsku nebo na Slovensku. Samotné slovo vlkodlak se přitom v češtině výrazněji rozšířilo až v době národního obrození, kdy bylo převzato z jihoslovanského prostředí. Starší lidové představy o člověku měnícím se ve vlka však na naše...